Vážení rodiče,
účastníci zdárně dorazili na tábořiště. O bližším dění na tábořišti se můžete podrobněji dozvědět v táborovém zpravodaji, kam pro Vás budeme přidávat pravidelné zprávy z dění na táboře.
Středa 24. 7. 2024
Ve středu jsme museli vstávat opravdu brzo, tedy alespoň část z nás. Tři zástupci z každého týmu, svou skupinou vybraných a zvolených, se během noci nachomýtlo u vraždy šlechtice, což nám přineslo spoustu problémů a záhad.
Ráno jsme věnovali vyšetřování, přičemž během dne následovaly pohybové aktivity, stejně jako činnosti zaměřené na rozvoj ducha a zametení si vlastního prahu (přeneseně i doslova, měli jsme velké uklízení stanů). Nejdříve jsme po prvotním zkoumání místa činu hledali hlavního podezřelého, kterého jsme poté v rámci terénní hry dopadli a uhnali v lese. Čekala nás také finská stezka a den jsme zakončili svíčkovou cestou po lese, při které se každý mohl zamyslet nad motivací činů jednotlivých postav našeho příběhu, stejně jako o vlastních činech a etice soužití lidských bytostí ve společenství.
Úterý 23. 7. 2024
Po velkolepém pondělku následoval den minimálně podobně náročný a především rozjezd velké středověké detektivky. Začali jsme hrou, při které dospívali a stárli, čímž jsme se ocitli v mnoha herních situacích, které testovaly naši odhodlanost.
V příběhové lince jsme dnes pokročili do bodu, kdy jsme museli zachránit pana Hynka z nastražené pasti v lese a během šlechtických zásnub jsme se seznámili se zbytkem důležitých postav našeho příběhu, přičemž došlo dokonce i ke zločinu!
Dále jsme nahlédli do duševního a duchovního světa středověkého člověka, do jeho vnímání smrti a snažili jsme se najít rozdíly, spojnice i paralely mezi dřívějškem a dneškem, mezi tady a tam. To vše korunovala hra, při které se naši účastníci dobrovolně mohli postavit před poslední soud, kdy si sami nastavili zrcadlo, vypsali si své kladné a záporně stránky, a všech svých „hříchů“ se mohli zbavit v očistném ohni. Těšíme se na zítřek, který nám, vzhledem k proběhnuvší vraždě, přinese počátek vyšetřování!
Pondělí 22. 7. 2024
Dnešní den byl plný dobrodružství. Hned ráno nás čekala první táborová rozcvička – komu by nechyběly ty krásné výhledy na do mlhy zachumlaných korun stromů v okolní krajině?
Den energicky nejen začal, ale i pokračoval! Po další příběhové scénce, jež nás navnadila na další aktivitu, následovala kolonizace neobydlených hvozdů Českého království. V strategické, terénní hře byli ve svých týmech upotřebeni všichni: sportovci, počtáři, stratégové… Každý zde našel své uplatnění. Jednotlivé týmy, tedy vlastně obce patřící několika českým šlechticům, si vybudovaly základy svých nových osad.
Po dobrém jídle (děkujeme kuchyni!) jsme si prošli trochou vyšetřování, abychom se věnovali kuchtění, přičemž naši šikovní účastníci si svou pilnou prací vybojovali řadu surovin, které poté použili při kuchtění delikátních placek. Zde se ukázalo, jak trpěliví naši táborníci jsou a jak vybrané mají chuťové buňky. To nás ovšem dostává k večernímu programu.
Namísto běžné večeře jsme slavili zásnuby Vítka a Kateřiny s hostinou ve středověké krčmě, kde poté následovala inscenační hra, kdy si účastníci mohli zkusit prozkoumat legální i šedé zóny společenského života i ekonomiky běžného – tedy nám dnes neznámého člověka středověku. Poté, již v šerých večerních hodinách, byl čas po sobě uklidit a jít spát.
Jako poslední informaci si vám dovolujeme sdělit, že již průběžně nahráváme na hobití zoneramu táborové fotky, takže na našem odkazu: https://www.zonerama.com/AgenturaHobit/ si můžete prohlédnout více. Budeme se těšit zase zítra!
Neděle 21. 7. 2024
Tábor Temný úsvit jsme zahájili tradičně na Hlavním nádraží v Praze. Po překvapivě svižném přesunu krásnou českou krajinou na Sázavu, kde nás čekala spousta příjemných a někdy i napínavých překvapení.
Na začátek náš samozřejmě čekaly každoroční seznamovací hry, v Hobitu běžně nazývané „pakárny“. Po hromadném oživení vlastní paměti a obědové pauze následovala milá prohlídka kláštera, kde jsme měli možnost kromě krypty svatého Prokopa prohlédnout si celý kostel a přilehlé prostory, přičemž nato následovala kvízová běhací hra. Co však bylo nejdůležitější, v kryptě jsme narazili na tajné společenstvo! Věřte nebo ne, tajemní miši v temných kunách s kápěmi nás zasvětili do příběhu Společenství svatého Prokopa, čímž jsme odstartovali náš táborový příběh. U studánky sv. Prokopa jsme se štafetovým způsobem naučili legendu, jak Prokop zachránil laň před knížetem Oldřichem, a také jsem se v horkém dni řádně občerstvili studenou dobrou vodou.
Zbytek dne jsme strávili cestou na tábořiště a klidným ubytováváním nás samotných i našich věcí.
