Dopis Účastníkům Mikulášovy Patálie

Den První Dojeli jsme bez nesnází, děti se svými mega kufry zaplnily pokoje spoustou věcí, hlavní postavy našeho příběhu – děda Vašek a Mikuláš, Štěpánka a Vendelín už se setkaly a děti ví, že hory se mění, vody ubývá, lidé staví v horách domy, které sem nepatří a Ochránkyně hor je smutná, příběh baští a vstoupily do něj pozorovacím závodem a malou cvrnkací hrou. Večer se děti setkaly s Hněvem a Závistí, jak uvidíte z fotek. Venku je sice zima, ale uvnitř se topí. Máme se fajn.

Den Druhý  Prší, co prší – leje. Děti nás mile překvapily svým dramatickým talentem. Dokázaly předvést vlastnosti, které horám škodí i ty, které horám pomáhají, byly to takové malé herecké etudy. Pak jsme vyrazily do deště. V holínkách a pláštěnkách vypadáme jako trpaslíci. Děti to daly, Mikulášův děda povídal, že v horách se počasí mění rychle. Víte, proč jsou chalupy na horách jako malovaný? My po dnešku tuhle pověst známe. Četli jsme si ji. Pak přišla komunikativní hra, ve které šlo o to, kolik stromů můžeme vykácet. Možná by vás potěšilo, jak bystře Marek, Vojta nebo Šimon argumentují nebo jak přesvědčivě argumentuje Stázka. Na fotkách uvidíte, že není snadné se pohybovat, když na hory padne mlha. V průběhu vzniklo několik dětských hlášek, které nás hodně rozesmáli: „Sytý hladovému nedaruje,“ „Ranní ptáče si hvízdá.“

Den třetí, den lesů a rostlin  Den tradic, legend a pověstí. Jak to na horách bývalo? Děti pracují s mapou Orlických hor, mnohé možná poprvé. Oživili jsme společně staré místní pověsti – O bledulích, O pašerácích a O kořínkáři Benešovi. Každou z nich jsme si prakticky zkusili, že třeba cesta se svíčkou je v dešti docela obtížná. Pak přišla rychlá týmová štafeta a velká pašerácká hra. Vyhráli s přehledem Orličtí hráči. Večer divadlo, do kterého se zapojili všichni A na konci dne nám za naše úsilí Ochránkyně hor poprvé předala barvy hor, abychom je horám navrátili. Ještě jich bude pět. Počasí se lepší, děti jsou zdravé a dneska zbaštily obrovský hrnec nudlové polévky. Zítra nás čeká den lesa. Mimochodem, víte, jak dlouho roste kořen hořce?

Den pátý – den lesa a květin Mlha se zvedá a to jak v našem příběhu, tak ve skutečnosti. Dneska vykouklo i sluníčko. Ochránkyně hor se uzdravuje. Po dnešku taky už víme, jak se pozná Vrbka Úzkolistá, Medyněk nebo Tráva zvaná „ Hitlerka“. Gesta, která uvidíte na fotkách, zachycují tanec se stromy, každý strom má totiž svůj vlastní tanec a není vůbec jednoduché je se jej naučit. Odpoledne trocha logiky a spousta běhání. Děti rády stíhají nás instruktory. Marek, Šimon, Anička nebo David jsou opravdu rychlí běžci. Dnes byl den povinného koupání. Večer děti dostaly další barvy hor a získaly také první zápisy do svých chvalníčků. Dobrou noc či dobré ráno.

Den šestý, den zvířat Dnes jsme pro svět Ochránkyně hor zachraňovali zvířata. Velká lovecká hra s pytláky, vytváření nových druhů jako foslon velký, rybolev a tak, Zvířecí synonyma jako výkres bystrovid nebo tuponos nemalý, zvířecí pantomima, při které Ted, Tim a Adam předvedli skvělého šneka a také jsme se my instruktoři dnes změnili v kořist a děti nás lovily – každého jinak. Jednoho uhnat, druhého trefit určitým počtem míčků, ke třetímu se připlížit. Den pestrý a vděčný. Děti si po pěti dnech trochu stýskají, ale ve hrách zapomenou a spolu to zvládáme. Počasí se umoudřilo. Po večerce všichni padnou a spí zdravým spánkem.

Den sedmý, den vody Voda jako poslední, co zbývá zachránit. Voda pro zavlažování polí, voda pro podzemní studny, voda pro plavení klád, voda pro rybníky. Koloběh vody mezi pramenem a mořem. Voda v mnoha podobách. Děti nejvíc bavilo hasit „hořící“ instruktory, ale možná si uvědomily také to, že zavlažit oseté pole v daném čase není jen tak, Zkusili jste někdy přemístit dřívko od nanuka plavebním kanálem s pomocí určené zásoby vody? Děti dnes vytvořily krásné koláže. Večer jsme se za svitu svíček setkali s Ochránkyní hor. Děti prokázaly velkou obětavost, když jí nabídli to, co celý týden střádaly. Také jsme přišli na to, že odvaha má mnoho podob. Vojta je týmový hráč, Matěj šíří dobrou náladu. Barvy hor už jsou kompletní. Týden míří ke konci. Už zbývá jen porazit Závist a Hněv. Dobrou noc před zítřejší bitvou.

Den osmý, závěr příběhu Ráno nám do jídelny otevřeným oknem vletěl dopis. Dozvěděli jsme se, že uzdravená Ochránkyně hor byla unesena. Musíme za ní, následuje týmová cesta s různými postupovými úkoly. Všichni cestu prošli, zbývá se připravit na závěrečnou bitvu. Pak týmy poskládaly pětačtyřicet veršů o tom, jak Hněv a Závist porazit. A pak? Proplížení k Ochránkyni a dvě bitvy. Lesní bitva s papírovými koulemi proti Závisti s dobýváním pevnosti a velká vodní bitva proti Hněvu, Hněv je rudý, plane jasným plamenem, musíme ho uhasit. Týmy dostávají kbelíky, pytlíky plné vody misky a po dvaceti minutách končíme všichni totálně zmáčení, Hněv poražen. Jsme mokří, prolití, ale šťastní. Maminkám posíláme tohle upozornění i proto, že tričko a kraťasy v kufru budou mokré. Počasí hraje s námi. Dopoledne, kdy je Ochránkyně unesena, je zataženo, chladno, v poledne se vyčasí a když je dobojováno, září sluníčko, Pak už jenom závěrečný oheň, glejty a poslední den je u konce. Barvy byly horám navráceny a Mikuláš a jeho kamarádi se vrací zítra domů

 [nggallery id=94]